letko.net

Po delší odmlce

aneb jsem přeci na Sokratovi…

Nějak dlouho jsem do blogu nic nenapsal. Bude to asi tím, že jsem na Sokratovi. Abych to tedy vysvětlil. Než jsem se vydal do vzdálených končin Evropských, přečetl jsem si na Internetu několik sokratovských článků od studentů, kteří se odněkud již ve zdraví vrátili. Ze zážitků vyplynulo, že na Sokrata se jezdí jako na dovolenou. Málo práce, hodně zábavy – takové velké prázdniny.

V tomto přesvědčení mne utvrzují i některé poznámky místních učitelů týkající se bujarého života nás výměníků. V takové chvíli nevím, jestli se mám převléci za dona Quichota a snažit se bránit, nebo s rozzářenými očima předstírat zapálení pro věc. Nějak nejsem typ Hvězda nočního života ani výmetník pochybných barů. K tomu mi tu ostatně chybí ty pochybné bary a bary vůbec. Většinu večerů trávím ve společnosti notebooku a čas od času si s Tomášem uděláme českou pivní hospůdku z nějaké kuchyňky nebo pokoje.

I tak ovšem dělám vše proto, abych si vysloužil nálepku Sokrates. Cestuji. Nepropité a neprohýřené peníze obratem topím v různých zájezdech a výletech. Ač jich není mnoho, přesto to v této periodě, či chcete-li quadristru, znamená 20% absenci. To už je hezké číslo, a tak se mi nedivte, že mám lepší věci na práci, než psát blog. Nu ale i tak se pokusím v následujících dnech a týdnech něco málo z mých postřehů vložit do sekvence bytů a při použití UNICODE i do slov.