letko.net

Městská hromadná doprava

Kterak zajímavě utratit úspory.

Lappeenranta je malé městečko. Metro, tramvaje ani trolejbusy tu nenajdete. To však vůbec nevadí, neboť samotná autobusová doprava vydá na vlastní příspěvek do mého blogu. Město je sice počtem obyvatel malé, ale rozlohou, jak tomu ostatně ve Finsku bývá, malé rozhodně není. Proto pokud nevlastníte vlastní poháněcí mechanizmus typu auto, tak se buď značně nadřete při jízdě na kole, unavíte při dlouhé túře, nebo prohnete při použití taxi. A nebo se můžete svést autobusem. Máme tu celých osm linek.

Nejdříve bych rád upřesnil pojmy. Městská doprava to je, ale o hromadnosti se mluvit rozhodně nedá. Autobusy jezdí sporadicky v odstupech plus minus pul hodina. Bohužel nikdy nevíte, kdy opravdu pojede, protože i na tom málu zastávek, kde je vyvěšen jízdní řád, naleznete pouze časy odjezdu z první zastávky. Zbytek času si musíte odhadnout podle vzorce: počet cestujících, vzdálenost, počasí a nálada řidiče. Kde počet cestujících získáte z formule: počet cestujících jezdících na měsíční předplacenou kartu násobeno krátkým časem nástupu plus počet cestujících platících hotově násobeno koeficientem placení a vrácení plus počtem cestujících platících bankovní kartou násobeno protáhlým obličejem řidiče a koeficientem přijetí platby (dosti dlouhý). Vzdálenost dostanete z mapky, kterou jste dostali v informačním centru, neboť například mým směrem z centra k univerzitě jezdí 3 linky, ale každá to bere více, či méně přímo. Zkrátka doporučuji, podívat se na nejbližší strom a spočítat větve – váš odhad pak bude podobně přesný.

O hromadnosti se nedá mluvit ani pokud se díváme na počty cestujících. Autobusy zde využívají jen slabí jedinci, matky s kočárky a obtěžkaní lidé. Nezřídka je v autobuse více řidiče než cestujících. Většina domácích používá auto, kolo nebo kolečkové brusle. Druhým pádným důvodem je cena jízdenky. Ačkoli autobusy rozhodně nepatří mezi nejkomfortnější jízdné z univerzity do centra stojí 2,70 eura. Cesta nazpět stojí stejně. To ovšem pokud použijete spoj jedoucí nejkratší trasu, jinak se cena samozřejmě zvyšuje nejspíše o příplatek za vyhlídkovou jízdu bez průvodce. Pokud ovšem chcete využít i těch pár spojů v nočních hodinách, počítejte s dvojnásobnou cenou. Pravděpodobně se jedná o příplatek za osvětlení.

Dejme tomu, tedy čistě hypoteticky, že jste se rozhodli užít si a hodláte využít služeb městské dopravy. Stojíte na zastávce, čekáte. Většina zastávek je vyznačena pouze sloupkem se žlutou značkou s obrázkem autobusu. Spolučekajících si nevšímejte, s největší pravděpodobností čekají na svého kamaráda/kamarádku, který je má vyzvednout autem. Konečně se objevuje autobus. Ačkoli nikde není vyznačeno, že se jedná o zastávku na znamení, je lepší na řidiče mávnout, jinak byste mu mohli také zamávat. Řidič vám přistaví přední dveře a otevře pouze půlku z nich. To abyste měli s velkým batohem nebo kufrem větší pohodlí při nastupování. Když už se procpete až k němu, měli byste mu nahlásit, kam jedete. To je trochu problém, protože česky neumí ani slovo a učebnici angličtiny viděl v knihkupectví. Slova jako „downtown“ a „university“ však zná. Pokud chcete jinam, raději si v mapě najděte, jak se cílová oblast jmenuje. Cosi naťuká do počítače a vy si na displeji přečtete částku. Případně jen zasunete měsíční jízdenku. Pak si jdete vybrat místo k sezení. Nebojte, pokud vás nejede třicet, tak je ho vždycky dost. Tím to ale nekončí. Tím, kdo si musí hlídat, kdy vystoupit, jste vy. V dostatečném předstihu je třeba zmáčknout tlačítko pro zastavení. Ani tak však nemáte vyhráno, neboť řidič je už tak zvyklí na absenci cestujících, že s oblibou projíždí všechny zastávky kromě centra města a konečné. Máte-li štěstí uvidíte před sebou otevřené dveře a v zrcátku otrávený obličej řidiče. Gratuluji, to byla jízda.

Moje doporučení – používejte kolo, brusle nebo nohy. I domácí už na to přišli