letko.net

Nacházíte se: letko.net > Blog > Bankovnictví

Bankovnictví

aneb jak si peníze z Čech převést a tady utrácet.

15. října 2005

Asi jako každý výměník, rozumějte exchange student, i já jsem před odjezdem strávil nejednu hodinku přemýšlením, jak co nejjednodušeji a hlavně nejlevněji dostat peníze z bodu A – české banky, do bodu B – finské banky. Přišel jsem na tři různé rozumné způsoby provedení této transakce. První dva jsem využil osobně, třetí uvádím, protože jej využil spoluvýměník.

Prvním způsobem je kapsa. V české bance vyrabujete svůj účet a necháte si vše vyplatit v eurech. Ty pak rozmístíte do různých kapes svých svršků, spodků a kufrů. Pak se jen modlíte, aby s vámi nespadlo letadlo, nenaboural autobus, nebo aby jste se nestali terčem zlodějů. Vzhledem k tomu, že jsem zde neměl založen účet, zvolil jsem tuto možnost pro dopravu základního kapitálu.

Druhým způsobem je mezinárodní bankovní převod. Finsko je také členem Evropského hospodářského prostoru, a tak je převod rychlý a bezproblémový. Stačí si jen najít všechny ty čísla, kódy a adresy. A hlavně zvolit druh financování převodu. Já jsem zvolil typ Share, kdy část peněz platí odesílatel a část příjemce. Světe div se, česká banka si vzala 225 korun českých a finská… Ano, máte pravdu, finská si nevzala nic.

Třetím způsobem je možnost využít českou platební kartu v zahraničí. Proti tomuto způsobu však hovoří výše poplatků, které si účtuje česká strana.

Po příjezdu bylo třeba si zřídit místní euro účet. Universita mi doporučovala bankovní ústav Nordea. Navštívil jsem tedy jeho pobočku v centru města. Jméno, adresa, fotokopie pasu, certifikát o studiu, mi si vás proklepnem a za dva dny přijďte podepsat smlouvu. Za dva dny jsem se opět zastavil, čtyřikrát se podepsal a mohl uložit první euro na svůj účet. Trochu mě překvapily poplatky. Vše je tu zdarma. Vedení účtu, výpisy, elektronické bankovnictví. Ó Sobotko, kéž by se ti to taky povedlo. Platební karta Visa Electron bude vystavena do dvou týdnů.

Asi za týden mi přišel dopis, který skrýval PIN kód mé platební karty. Ovšem to bych nebyl já, kdyby to bylo tak bezproblémové. Dopis jsem otevřel, našel okénko, které mělo skrývat PIN. Vypadalo podobně jako na dobíjecích kupónech GO. Popadl jsem tedy minci a začal stírat. Bezvýsledně. Začal jsem to tedy zkoumat trochu pečlivěji. Jsem to ale mamlas, je to tu jen přilepené. Odlepuji vrchní část a opět se nic neukazuje. Tyhle finské patenty mě dostanou k Doc. Chocholouškovi. Ať to prohlížím jak chci, nikde nic. Pak si všímám na odlepené přelepce zbytků jakýchsi teček, které před mým mincovním řáděním reprezentovali můj novy PIN. Nu co, něco málo z něj ještě zbylo. Nakonec jsem z toho vyluštil šest možností, jak mohl můj PIN vypadat. Poprvé musím jít k bankomatu, když tam nebude fronta, a hezky je vyzkoušet. Třeba budu mít štěstí.

Jakožto informatika mě ale nejvíce zajímalo elektronické bankovnictví. Hned v den založení účtu jsem jej vyzkoušel. Dostal jsem obálku s jakousi stránkou čísel a kódů. Přihlášení funguje tak, že zadáte své identifikační číslo a pak z tohoto papíru vyberete kód, který je uveden u čísla, jenž je zároveň počtem vašich přihlášení do tohoto elektronického bankovnictví. Poprvé tedy zadáváte kód uvedený u čísla 1. Velmi příjemné, propracované a intuitivní rozhraní vás provede vším potřebným. Elektronicky se tu platí takřka vše. Dostanete pouze papír nebo mail s číslem účtu příjemce a variabilním symbolem, který vás bude identifikovat. Tyto čísla spolu s částkou uvedete do prvního formuláře. V následujícím formuláři si můžete svou platbu zkontrolovat. K číslu účtu se automaticky doplní jméno majitele. Lehce si tak zkontrolujete, jestli neplatíte někomu jinému. Dále musíte platbu potvrdit. K tomu opět slouží onen kódový papír. Jste vyzváni, aby jste napsali kód, skrývající se pod uvedeným písmenem. Klik a jste zase o nějaké to euro chudší.

Naposledy zmeneno: 15. října 2005
Zobrazeno: 2083
Jedu na LETCo. enginu. Zdeněk Letko (2005-6)