letko.net

Nacházíte se: letko.net > Blog > Stravování

Stravování

Aneb to nejdůležitější nejen pro mě.

10. října 2005

Pominu-li několikadenní konzumaci domácích řízků s českým chlebem a pravděpodobně polskými paprikami v prvních dnech mého pobytu tady, tak mohu směle říci, že jsem závislý na tom, co přijde, nebo co koupím. Zatím přišlo akorát několik dopisů, a tak stále nakupuji.

V místních supermarketech se dá sehnat takřka cokoli, nač si člověk vzpomene. Trochu problém je to tam najít. Vzpomínám si na první návštěvu obchodu, naštěstí to bylo někde v centru města, takže natržená ostuda mne nepronásleduje. Cíl nákupu byl jediný. Zajistit si přežití. Proto jsem se ohlížel po špagetách, rýži, hořčici a kečupu. Nemaje v té době nádobí, byl to trochu hazard ale riskl jsem to. Všechny výše zmíněné ingredience jsem našel a ukořistil. Další na seznamu byla sůl. Ani jsem se neobtěžoval najít si ve slovníku toto magické slovo, přeci sůl poznám ne. Ouha, regál byl plný, ale těžko říct, jestli mám v ruce cukr, sůl, nebo hydroxid. No nic, přicházely tři pohledné Finky, navážu kontakt s domorodci, řekl jsem si, a už jsem na ně chrlil angličtinu. Bohužel s nesmyslným slovíčkem vyjadřujícím sůl. Koukaly na mne jako na Rusa. No ale pak jsem je asi dostatečně zhypnotizoval a ony mi přivolaly prodavačku. Skálopevně jsem ji zopakoval svůj jazykový guláš. Evidentně své práci rozuměla a chmátla do regálu pro něco, co na sobě neslo velký nápis JOZO Salt. V tu chvíli mi došlo, jak se anglicky řekne sůl…. Onehdá jsem zase hledal smetanu. Ačkoli se Finsky píše i vyslovuje stejně, měl jsem smůlu. Snad jindy.

Nu, dejme tomu, že se vám podařilo v supermarketu ukořistit správné ingredience i přepravit je domů. Za předpokladu existence nějakého nádobí si můžete začít kuchtit. Strava se pak odvíjí od vašeho kulinářského umu, dostupných surovin a hlavně vaší lenosti. Vzhledem k cenám surovin se snažím vařit spoře, mým hitem jsou špagety na různé způsoby a vařené respektive opékané párky. O víkendu by z toho ale člověk začal mluvit italsky, a tak přichází řada na guláše, rizota, zeleninové polévky, francouzské brambory, palačinky, směsi ala Indie, směsi ala Čína, směsi ala Letko, rybí prsty, zapečené misky atp..

Pokud se hrozíte trochu jednotvárného špagetového jídelníčku během týdne, tak se zase uklidněte. Během týdne je totiž třeba připravovat pouze večeře. Na obědy se chodí do místní menzy. Ta nabízí různé pochutiny, kávu a obědy. Oběd jest svátkem vašeho dne, Mekkou, ke které se modlíte. A máte se na co těšit. Přijdete, vezmete si tác, příbory, ubrousky a skleničky. Tedy přesněji 1 tác, 1 příbor, X ubrousků a 2 skleničky. Posléze se posunujete kolem vyhřívaných, nebo naopak vychlazených boxu, odkud si sami nabíráte, co uznáte za chutné. Boxy jsou samozřejmě rozděleny podle druhů jídel. Máme tu polévku, která většinou vypadá dostatečně odpudivě, většinou totiž hraje barvami – onehda byla skoro svítivě červená. Takže se mi nedivte, že jsem ji ještě neochutnal. Pak je tu box se saláty a bezmasými jídly. Ty většinou využívají Francouzi a špatně vypadající slečny.

Pak je tam On, můj oblíbený. Překlad jeho obsahu je Domácí jídlo. Nějaká omáčka obsahující i kousky masa, kuřecí stehno, rybí filé, karbenátek, rizoto, špagety nebo něco na tento způsob – záleží na jídelníčku. Vždy je možno si vybrat z několika příloh jako třeba bramborová kaše, rýže, těstoviny, brambor nebo nějakých placek – opět záleží na jídelníčku. Nejkrásnější na tom je, že jste pánem svého talíře a hlavně velitelem přistavených naběraček. Je jen na vás, jestli si na talíři postavíte model Newyorkských dvojčat, nebo si ho jen ušpiníte. Já preferuji Cheopsovu pyramidu. Málem bych zapomněl, že je zde ještě box se speciálním jídlem. Je sice skoro dvakrát tak drahé, ale stojí za to. Steaky, masové hody a nebo smažený sýr. Když si dostatečně ukojíte svoje stavitelské nadšení postupujete k dalším boxům, které obsahují různé druhy mléka, čajů a něco, co chutná jako špatný burčák. Tam naplníte své sklenice a postupujete ke kase. Tam musíte ukázat průkaz studenta a zaplatit.

Pokud si myslíte, že je to vše mýlíte se. Za kasou se na vás usmívají další dva boxy, které jsou naplněny různými druhy salátů a omáček. Sem se klidně můžete později i několikrát vrátit. Hned za saláty jsou stoly s různými druhy pečiva a máslem. Suma sumárum si při pokládání tácu na stůl připadáte jako vzpěrač těžké váhy. Nastává celkem lehký boj s tím, co jste si přinesli a pokud se pak nemůžete hnout nevadí, Finové taky, a tak se sedí a povídá.

Mezi místní dobroty bych zařadil kuře, které je vždy dobře propečené a s velmi chutnou omáčkou, vysoce bych hodnotil veškeré karbanátky, ať již z normálního nebo rybího masa. A tadá, výhercem soutěže o nejchutnější oběd se stává smažené rybí filé velikosti Wienerschnitzel s bramborovou kaší a báječnou citrónovo-koprovou omáčkou. Nu, nevím jak vy, ale já si teď musím odběhnout uklidnit své chuťové buňky.

Naposledy zmeneno: 10. října 2005
Zobrazeno: 2113
Jedu na LETCo. enginu. Zdeněk Letko (2005-6)